Pane Patero, neberte to zas tak osobně. Jak jsem řekl, video o zakecání vazače s jeřábníkem, ano, pointa je jasná, dokonce i to, že existují jakási pravidla pro výkon PPN, mezi něž platí i fyzický a duševní stav.
Že z rozladění psychiky vzniklo spoustu průserů, včetně pádů letadel, je taky fakt.
A nenapsal bych to jinak, PPN v dotyku je o tom, že se na živou sahá záměrně, s využitím odpovídajících pomůcek. Nemám-li odpovídající vybavení, nemůžu vykonávat PPN v dotyku. Mohu vykonávat PPN na vzdálenost a po zakecání se se zapomenout a sáhnout si, ale od toho jsou zase další opatření.
Za mě je tedy závěr takový, že dotyčný páchal práci v blízkosti, nedodržel pravidla a po dokončení hovoru sáhnul vedle.
Ano, tyhle přehmaty se stávají, ne často, ale končí dlouhým zápisem, rozborem a v lepším případě dlouhou rekonvalescenc
í chybujícího.
A nejsou to příběhy ani pěkné, ani veřejně publikovatelné
.
A nejsem rozhodně lepší textař, jen je to zkrátka jako se vším, když projektant tvoří něco, co nikdy nedělal a neviděl, bude to formálně cajk, ale prakticky paskvil.
Když autor cestopisu bude vycházet pouze z historek námořníků z přístavní putyky, bude to třeba poutavé čtení, ale kdo to zažil, to uvidí jinak.
Tak mi to nemějte za zlé, poučení váš článek přináší a to je důležité
Autor
